Whisky zbytek světa

Whisky nebo whiskey?

Co se týče slov whisky a whiskey, dá se říci, že se jedná o místní rozhodnutí, jaký z těchto názvů používat. Veškerá produkce ze Skotska je označována jako whisky, produkty z Irska zase whiskey, i když dříve se i zde používalo označení whisky. V USA se používají oba názvy, v Kentucky se vetšinou používá whiskey, ale palírny Early Times a Maker´s Mark své produkty označují jako whisky, v Tennessee používá palírna Dickel označení whisky a palírna Jack Daniel´s zase whiskey. V Kanadě se používá označení whisky i whiskey. Ve zbytku světa většinou whisky, ale je možné se setkat i s národními úpravami slova whisky.

Whisky je alkoholický nápoj destilovaný z obilnin, zrající v dřevěných sudech (většinou dubových).


Anglie

K dispozici jsou v současné době tři lihovary vyrábějící English whisky. Přestože Anglie není příliš dobře známou zemí pro výrobu whisky byly zde palírny dříve působící v Londýně, Liverpoolu a Bristolu až do konce 19. století, po kterém produkce anglického Single Malt whisky přestaly, inu přenechaly to bratrským Skotům to vše se změnilo až v roce 2003 kdy znovu začaly vznikat nové palírny.

Asie - Oceánie

V současné době jsou hlavní země oblasti zabývající se výrobou whisky zejména Indie, Taiwan, Austrálíe a Nový Zéland.
Indie je mezi ostatními zeměmi zajímavá počtem značek whisky. Vše je zřejmě dáno tím, že kdysi byla britskou kolonií, tím zde vznikla poptávka po whisky a ta bylo alespoň částečně uspokojena výrobou místní whisky. Část se také vyrábí mícháním místní whisky se skotskou whisky. Indie spotřebuje téměř stejné množství whisky jako zbytek světa dohromady. Destilované alkoholické nápoje, které jsou označeny jako "whisky" v Indii jsou běžně směsí na bázi neutrálních lihovin, které jsou destilované z
fermentované melasy se pouze malá část skládající se z tradiční sladové whisky, obvykle asi 10 až 12 procent. Mimo Indii, jakoalkoholický nápoj by byl s větší pravděpodobností označen jako rum. Podle výroční zprávy Scotch Whisky Association 2013 "není povinná definice whisky v Indii a indické dobrovolné normy nevyžaduje whisky se má destilovat z obilovin nebo jak mají být vyzrálé. Devadesát procent whisky spotřebované v Indii je tedy založené na melase, ačkoli whisky musí být zcela destilovaná ze sladu a dalších obilovin. Průkopníkem a současně vlajkovou lodí je palírna Amrut, první single malt whisky vyrobená v Indii.

Irsko

Podle Irů ovšem umění výroby whisky pochází z Irska a odtud se dostalo dále do Skotska. Podle legendy přišel do Irska svatý Patrik, stal se národním světcem, vyhnal z Irska ďábla a naučil Iry destilovat životadárný nápoj z ječmene. Což bylo již ve 12. století. Koluje i mnoho dalších historek a příběhů, tyto příběhy mají potvrzovat skutečnost, že to byli Irové a nikoli Skotové, kdo vynalezl whisk(e)y. Všechny tyto historky jsou však pouze jen legendou, neexistuje důkaz, který by dokládal pravdivost kterékoli z nich. Ve Skotsku koluje rčení: Irové možná whisky vynalezli. Ale my jsme ji odvedli k dokonalosti.
Irská whiskey je asi nejvíce známá jako - Irish pot-still whiskey - irská whiskey z kotlíkového destilačního přístroje. Rozdíl mezi irskou a skotskou whisky tkví jak ve způsobu výroby, tak v základním materiálu použitým při výrobě. Sladový i nesladový ječmen, pšenice, oves a žito, někdy též melasa z cukrové třtiny, to vše se odráží v chuti irské whisky.Irská whiskey bývá často srovnávána s whisky skotskou. Ve výrobě irské whiskey nacházíme jeden nezanedbatelný rozdíl oproti výrobě whisky skotské (byť i tyto rozdíly se začínají stírat viz. palírna Cooley). Zatímco Skotové při sušení ječmenového sladu neoddělují zdroj tepla, Irové tak činí. Proto má skotská whisky (podle konzumentů) jakýsi kouřový stín, zatímco irská whiskey ne. Liší se také v tom, že irská whiskey bývá nejméně třikrát destilovaná, kdežto skotská nejméně dvakrát. U irské i skotské whisky existují ovšem vyjímky.

Japonsko

Japonsko je vyjímkou mezi zbytkem světa. Přestože historie Japonské whisky začíná až okolo roku 1923 založením palírny Yamazaki a společnosti Suntory, jsou dnes japonské whisky známé a celkem bežně dostupné i v ostatních zemích. Japonské společnosti již také dnes vlastní několik skotských palíren. Část japonských palíren dováží sladový ječmen až ze Skotska. Místní palírny se drží tradičních způsobů výroby a v jejich portfoliu se nacházejí jak single malt whisky, tak i blended whisky. Některé jejich whisky jsou natolik dobré, že by mohli důstojně konkurovat některým kvalitním skotským whisky a to jak míchaným, tak i single malt.


Kanada

Kanadská whisky má něco málo společného s americkou whiskey. Výroby whisky se do Kanady dostala podobně jako do USA s vlnou přistěhovalců z Anglie a Irska. Používají se také podobné
suroviny - kukuřice (minimálně 50%), oves, žito, pšenice. Dříve byla vyráběna převážně ze žita a hovořilo se o žitné. V Kanadě není ani zákon, který by určoval, přesná pravidla na výrobu whisky. Stanoveno je pouze, že musí být vypálena v Kanadě a mít aroma, chuť a charakter, který je obecně připisován kanadské whisky. Určit přesně dobu, kdy se v které zemi začala whisky vyrábět, je velmi těžké, spíše je možné odhadovat. Určitým vodítkem mohou být záznamy o udělených licencích, takto se ale dozvíme pouze o legální výrobě whisky. Vzhledem k velkému množství Skotů, kteří přišli do Kanady, není nijak udivující, že i zde se snažili vyrábět nápoj co nejvíce podobný jim známé whisky. Mimo jiné díky tomu, že whisky bylo možné vyrábět z přebytků obilí a dokonce výhodnější, než ho skladovat, není divu, že výroba whisky se tak rychle rozšířila. Oproti obilí se whisky stárnutím nekazí, spíše naopak. Časem zavedená vysoká daň, ale způsobila zánik malých palíren (zprvu cca 30% - šest pencí na galon whisky, až po vládní daň 83% na každou láhev whisky).


Německo

Německá výroba whisky je relativně nový fenomén, který začal až v posledních 30 letech. Styly whisky nyní vyráběných se podobají těm dříve vyráběným v Irsku, Skotsku a ve Spojených státech: podobná skladby sladu, směsi obilí, pšenice a Bourbon v podobném stylu. Neexistuje žádný standardní pravopis německých whisky, je to ještě všechno v plenkách. V současnosti je registrováno však již 23 lihovarů v Německu vyrábějících whisky, takže se jistě máme na co těšit.



Rakousko

Když v roce 1995 lihovar Haider v Waldviertel začal vyrábět první rakouskou single malt whisky, asi nikoho nenapadlo, že whisky tímto okamžikem začala psát nové dějiny palíren Rakouska. Po 20 letech, již více než 15 rakouských palíren vyrábí whisky přímo v Rakousku. Postupem vývoje vznikl nejen na ochranu zájmů producentů "Svaz rakouských výrobců whisky - Whisky Association - AWA " v roce 2012. Tento svaz má sídlo v Rakouské hospodářské komoře ve Vídni a rozšiřuje své aktivity na území celého Rakouska. AWA vidí svou roli v posilování zhodnocení whisky a podporu rakouské kultury whisky doma iv zahraničí.Společná prezentace palíren se zaměřením důrazu na individualitu jednotlivých lihovarů. Inu whisky z Rakousk je opravdu rozmanitá, jako žádná jiná.


Švédsko

Whisky začaly být vyráběny ve Švédsku v roce 1955 v dnes již zaniklé palírně Skippets. Jejich poslední láhev byla prodána v roce 1971. V roce 1999 vznikla palírna Mackmyra a dnes je největším výrobcem v zemi který získal několik ocenění včetně Evropské Whisky roku od Jima Murraye 2011 v Whisky Bible a Mezinárodní Víno & Destiláty soutěže (IWSC) 2012 cenu za nejlepšího evropského výrobce alkoholických nápojů za rok 2012. Postupně se k Makmyře přidalo několik nových lihovarů s produkcí whisky. Pozoruhodné švédské značky whisky bezesporu jsou Spirit of Hven, Roslags Whisky, Smögen Whisky a Box Whisky.


USA

Z hlediska lihovarnictví patří kukuřice mezi škrobnaté plodiny a množství škrobu v zrnech je více než 65 %. Navíc obsahuje až 5 % tuku, což příznivě ovlivňuje průběh kvašení. Zároveň je to nejvýkonnější plodina, co se týče hektarových výnosů. Protože kukuřice je škrobnatá surovin, je třeba nejprve převést škrob na zkvasitelné sacharidy. K tomu slouží Heinzeův pařák, kde za tlaku dochází k uvolnění a zmazovatění škrobu. Ztekucení a zcukřování se provádí amylolytickými enzymy pocházejícími ze zeleného sladu v zapařovací kádi při teplotě 50 - 65 °C. Ze sladovaného obilí se připraví sladina způsobem infuzního rmutování. Přiživování zdravých kvasů je většinou zbytečné. Kvašení je zde řízené, sladina je tedy inokulována čistou kulturou.
Americká whiskey vděčí za svůj vznik lidem proudícím z Anglie a Irska, utíkajícím před chudobou, hladem a náboženskou perzekucí. Přinesli sebou umění destilace whisky. Před tím se v Americe pily pálenky vyráběné z místního ovoce (jablka, broskve, švestky či třešně), lihoviny vyrábění z brambor a tuřínu, či rum, jež se vyráběl zpracováním melasy, přivážené loděmi dopravující cukrovou třtinu ze západní Indie.Přistěhovalci ze Skotska a Irska se v hledání nejlepšího místa, kde by se mohli usadit na vlastní půdě, postupovali od anglických osad na novém kontinentě na západ do Pensylvánie a Virgínie. V Pensylvánii se dařilo pěstování žita a proto se zde whiskey vyráběla právě ze žita. V roce 1779 byl přijat zákon, který zakazoval výrobu whiskey z jiného obilí, než-li žita a ječmene. Dále na západ byly přírodní podmínky drsnější a obilovinám jako je žito, ječměn, pšenice či oves se nedařilo, proto se k pálení začala používat obilovina zde rostoucí i planě - kukuřice. V současné době zákon stanoví, že k tomu, aby se whiskey mohla nazývat bourbonem, musí obsahovat 51% procent kukuřice.


Wels

Ačkoli destilace whisky ve Walesu začala již ve středověku souběžně se zbytkem souostroví nebyly zde žádné komerčně provozované pálenice . Vzestup hnutí střídmosti měl za vliv totální úpadek komerční výroby alkoholu v průběhu celého 19. století, což vyvrcholilo v roce 1894 kdy ve Welshu výroba whisky přestala úplně. V poslední době však dochází k oživení Welsh whisky.
Zlomovým rokem ve vývoji produkce byl rok 1990. Zpočátku " Prince of Wales " malt whisky byla prodávána jako Welsh whisky, ale byla jednoduše míchána se skotskou a lahvovaná ve Walesu. Soud ukončil život tétoskotské - welšské palírny. V roce 2000 zahájila provoz Penderyn Distillery a přišla na trh s první opravdovou welšskou Penderyn single malt whisky. První láhve šly na prodej dne 1. března 2004 na den svatého Davida, a rychle se jejich obliba rozšířila po celém světě. Penderyn Distillery se nachází v národním parku Brecon Beacons, a je považováan za jednu z nejmenších palíren na světě.


Rozdělení:

1. Single malt - vyrábí se výhradně z ječmenného sladu, který se ředí vodou. Pochází z jediné palírny a nemíchá se s whisky z ostatních palíren.
2. Blended Malt - je whisky smíchaná minimálně ze dvou, častěji však z více druhů single malt whisky z rozličných destilerií.
3. Single Grain - vyrábí se převážně z nesladovaného obilí (ječmene, žita, pšenice, kukuřice)
4. Blended grain - whisky míchaná minimálně ze dvou, častěji však z více druhů grain whisky z rozličných destilerií.
5. Blended Scotch - whisky míchaná ze single malt whisky a grain whisky, obsahuje obvykle 15-40 různých malt whisky a 2-3 grain whisky

Whisky s ledem nebo bez?

Řada lidí se domnívá, že whisky se pije výhradně s ledem. Je to pochopitelné, neboť většina alkoholických nápojů se podává chlazená a whisky pouze sebraná z barového pultu jim připadá nehotová. Opak je však pravdou. Whisky totiž, na rozdíl od jiných alkoholických nápojů,chutná nejlépe, pokud má pokojovou teplotu. Přidáním ledu zkrátka otupíte její už tak jemnou chuť.Proto si objednávejte whisky zásadně bez ledu.

Ředění whisky?

Některým lidem se může zdát klasická whiskey s obsahem alkoholu 40 % příliš silnou, a tak se uchylují k ředění, což samo o sobě není velkým prohřeškem, ovšem nesmí se ředit sodovkou. Bublinkaté vody totiž dělají chuť whisky relativně řezavou a navíc odbourávají jemné podtóny tohoto destilátu. Proto se doporučuje ředit pouze vodou kohoutkovou, která se nejprve nechá odstát na pokojovou teplotu. Odstáním vyprchají z vody částice chlóru, čímž si takto naředěná whisky zachová nejvíce ze své libé chuti


Whisky a doutníky?

Někdo jistě poznamená, že k whisky neodmyslitelně patří i kvalitní doutník, což potvrzuje i řada filmových scén. Je to taková zaběhlá labužnická klasika. A my tvrdíme: „Jak je po Vaší chuti.“. Pokud milujete whisky s doutníkem, rozhodně se nemusíte tohoto požitku zbavovat, i když někteří znalci tvrdí, že pachuť doutníku otupuje chuťové buňky, čímž brání ve 100% vychutnání si whisky.

Sklenice na whisky

Když byste se zeptali lidí, jak má vypadat správná sklenice na degustování whisky, v drtivé většině případů vám odpoví, že se jedná o nízkou sklenici s masivním dnem. Takhle tedy sklenice na ochutnávání whisky tedy rozhodně nevypadá. Správná sklenice na ochutnávání whisky totiž mívá nožičku, je z poměrně tenkého skla a navrchu se zužuje. Tento tvar jedůležitý hlavně pro zachování
správného aromatu.

Pro standardní popíjení je však možné použít i výše zmíněnou sklenku válcového tvaru s masivním dnem, neboť tenké sklenice na ochutnávání jsou opravdu křehké. Jejich použití je tak nejlepší hlavně pro zmíněné degustování.

Veškerou nabídku whisky ze světa naleznete zde: