Vína

Vína

Příběh vína u nás se začal psát už v dávnověku a od té doby provází české a moravské země. Moravským a českým vínům věnuje poučený konzument postupně stále větší pozornost, a proto je dobré si připomenout hlavní události, které formovaly místní vinařství.



Antika


276–282 – Římský císař Probus zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku. Římská posádka z Vindobony „Legio Decima Gemina, Pia Fidelis" vybudovala opěrný bod na Římském kopci pod Pálavou a vysadila na Pálavě první vinice. Při vykopávkách u bývalé obce Mušov byl v roce 1926 nalezen vinařský nůž 28 cm dlouhý s trnem 10 cm.



Velkomoravská říše


833–906 – Archeologické nálezy vinařských nožů a semen révy potvrzují rozvinuté vinařství slovanského obyvatelstva.



Raný středověk


892 – První víno v Čechách: Podle pověsti zaslal moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva. Ludmila obětovala trochu vína bohyni Krosyně s prosbou o vydatný déšť, který úrodu zachránil. Bořivoj a Ludmila přijali křesťanství a zasloužili se o první výsadby vinic v Čechách v okolí Mělníka. První vinice byla pravděpodobně mezi obcemi Nedomice a Dřísy. Sv. Václav byl českými vinaři uctíván jako „Supremus magister vinearum“ a na jeho počest se každoročně koná vinařská pouť v Mělníku.



11.–13. století


1057 – Darování vinic knížetem Spytihněvem II. ukazuje na rychlé šíření vinic v nejteplejších oblastech Čech. Vinice byly darovány kolegiátnímu kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích.


1101 – První zmínka o vinicích na Moravě v zakládací listině kláštera Benediktýnů v Třebíči.


1195 – Premonstráti v Louce u Znojma měli velký vliv na zakládání vinic.


1202 – Cisterciáci na Velehradě u Uherského Hradiště zakládají vinice ve Skoršicích u Hustopečí; později vlastnili vinice v Přítlukách (1220) a Kobylí (1227).


1249 – Lichtenštejni přicházejí do Mikulova a kolonizují Pálavsko, zakládají vinice.


1251 – Cisterciáci v Žernosekách zakládají rozsáhlé vinice a vytesávají skalní sklepy; víno vyváželi po Labi do severního Německa.



14.–15. století


1281 – Nejstarší text viničního řádu a horenského práva v okolí Kroměříže.


14. století – Kláštery masivně zakládají ucelené vinice, přivážejí odrůdy z Francie a Německa a uplatňují nové způsoby pěstování.


1309 – Horenské právo ve Falkensteinu u Mikulova se stává vzorem pro vinařské právní vztahy.


1325 – Král Jan Lucemburský omezuje šenk rakouských vín v Brně, zakládá cech komisionářů vínem.


1355–1358 – Viniční řády pro Moravu a Prahu (Karel IV.) stanovují pravidla pro zakládání vinic, výnosy a kontrolu vína. Vinice byly určitou dobu osvobozeny od daní.


1368 – Hustopeče, Mikulov a Znojmo se stávají hlavními vinařskými středisky na Moravě.


1370 – Zákaz dovozu cizích vín do Čech v zimním období podporuje místní produkci.


1375–1393 – Vývoz znojemských vín a povolení šenku zahraničních vín v Brně.


15. století – Vzrůst ploch vinic, měšťané investují do vinic, zahraniční vína představují konkurenci, vinaři vyvážejí svá vína.



16.–17. století


1515 – Podrobný viniční řád pro Prahu stanovuje organizaci práce, odměny a pravidla pro nádeníky i čeládku.


1539 – Rakouští vinaři požadují zákaz dovozu moravského vína do Rakouska; Moravané se brání vývozem.


1558 – Jan Had vydává první odborný spis o pěstování révy a výrobě vína, uvádí i tehdejší odrůdy.


1574–1575 – Adam Ditrichštejn zakládá nové vinice na Mikulovsku; Moravský sněm brání vývoz rakouských vín.


1583–1595 – Císař Rudolf II. napomíná majitele vinic, vydává instrukce a kontroluje pančování vín; zvyšuje se vývoz českého vína do Saska.



17.–18. století


Rozloha vinic kulminuje, ale válečné události a nemoc révy přinášejí ztráty. Berní rula z roku 1654 uvádí 3336 ha rustikálních vinic v Čechách. Lánové rejstříky z roku 1678 mapují bonitace vinic na Moravě.


1748 – Obnova vinic na Moravě, plocha nadále narůstá.


1763 – Rakouští vinaři žádají císařovnu Marii Terezii, aby omezila moravské vinice kvůli konkurenci.


1783–1784 – Patenty císaře Josefa II. ruší viniční řády, umožňují prodej vína „pod víchou“. Řehoř Volný rozděluje moravská vína do jakostních tříd.



19.–20. století


Válečná léta a úbytek obyvatel zanechávají vinice pusté. Plocha venkovských vinic se obnovuje, ale konzum vína klesá kvůli popularitě piva a kořalky.


1837 – Plocha moravských vinic klesá na 15 000 ha, české vinice ustupují rychleji (asi 1800 ha).


1848 – Zrušení roboty a rozpad šlechtických dominií vede k úbytku zájmu o víno a vinice.


1882–1903 – Zakládají se střední vinařské školy: Mělník, Znojmo, Valtice, Bzenec, Mikulov.


1890–1902 – Révokaz (Phylloxera vastatrix) postupně ničí moravské vinice; jedinou ochranou je štěpování na odolné podnože.



Současný vývoj


Dnes se české a moravské vinařství opírá o dlouhou tradici a zkušenosti. Moderní vinaři kombinují historické znalosti s novými technologiemi, šlechtěním odrůd a exportem do zahraničí. Morava je stále hlavním centrem kvalitního vína, s výrazným zastoupením odrůd Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené či Svatovavřinecké.

Vína

Příběh vína u nás se začal psát už v dávnověku a od té doby provází české a moravské země. Moravským a českým vínům věnuje poučený konzument postupně stále větší pozornost, a proto je dobré si připomenout hlavní události, které formovaly místní vinařství.



Antika


276–282 – Římský císař Probus zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku. Římská posádka z Vindobony „Legio Decima Gemina, Pia Fidelis" vybudovala opěrný bod na Římském kopci pod Pálavou a vysadila na Pálavě první vinice. Při vykopávkách u bývalé obce Mušov byl v roce 1926 nalezen vinařský nůž 28 cm dlouhý s trnem 10 cm.



Velkomoravská říše


833–906 – Archeologické nálezy vinařských nožů a semen révy potvrzují rozvinuté vinařství slovanského obyvatelstva.



Raný středověk


892 – První víno v Čechách: Podle pověsti zaslal moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva. Ludmila obětovala trochu vína bohyni Krosyně s prosbou o vydatný déšť, který úrodu zachránil. Bořivoj a Ludmila přijali křesťanství a zasloužili se o první výsadby vinic v Čechách v okolí Mělníka. První vinice byla pravděpodobně mezi obcemi Nedomice a Dřísy. Sv. Václav byl českými vinaři uctíván jako „Supremus magister vinearum“ a na jeho počest se každoročně koná vinařská pouť v Mělníku.



11.–13. století


1057 – Darování vinic knížetem Spytihněvem II. ukazuje na rychlé šíření vinic v nejteplejších oblastech Čech. Vinice byly darovány kolegiátnímu kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích.


1101 – První zmínka o vinicích na Moravě v zakládací listině kláštera Benediktýnů v Třebíči.


1195 – Premonstráti v Louce u Znojma měli velký vliv na zakládání vinic.


1202 – Cisterciáci na Velehradě u Uherského Hradiště zakládají vinice ve Skoršicích u Hustopečí; později vlastnili vinice v Přítlukách (1220) a Kobylí (1227).


1249 – Lichtenštejni přicházejí do Mikulova a kolonizují Pálavsko, zakládají vinice.


1251 – Cisterciáci v Žernosekách zakládají rozsáhlé vinice a vytesávají skalní sklepy; víno vyváželi po Labi do severního Německa.



14.–15. století


1281 – Nejstarší text viničního řádu a horenského práva v okolí Kroměříže.


14. století – Kláštery masivně zakládají ucelené vinice, přivážejí odrůdy z Francie a Německa a uplatňují nové způsoby pěstování.


1309 – Horenské právo ve Falkensteinu u Mikulova se stává vzorem pro vinařské právní vztahy.


1325 – Král Jan Lucemburský omezuje šenk rakouských vín v Brně, zakládá cech komisionářů vínem.


1355–1358 – Viniční řády pro Moravu a Prahu (Karel IV.) stanovují pravidla pro zakládání vinic, výnosy a kontrolu vína. Vinice byly určitou dobu osvobozeny od daní.


1368 – Hustopeče, Mikulov a Znojmo se stávají hlavními vinařskými středisky na Moravě.


1370 – Zákaz dovozu cizích vín do Čech v zimním období podporuje místní produkci.


1375–1393 – Vývoz znojemských vín a povolení šenku zahraničních vín v Brně.


15. století – Vzrůst ploch vinic, měšťané investují do vinic, zahraniční vína představují konkurenci, vinaři vyvážejí svá vína.



16.–17. století


1515 – Podrobný viniční řád pro Prahu stanovuje organizaci práce, odměny a pravidla pro nádeníky i čeládku.


1539 – Rakouští vinaři požadují zákaz dovozu moravského vína do Rakouska; Moravané se brání vývozem.


1558 – Jan Had vydává první odborný spis o pěstování révy a výrobě vína, uvádí i tehdejší odrůdy.


1574–1575 – Adam Ditrichštejn zakládá nové vinice na Mikulovsku; Moravský sněm brání vývoz rakouských vín.


1583–1595 – Císař Rudolf II. napomíná majitele vinic, vydává instrukce a kontroluje pančování vín; zvyšuje se vývoz českého vína do Saska.



17.–18. století


Rozloha vinic kulminuje, ale válečné události a nemoc révy přinášejí ztráty. Berní rula z roku 1654 uvádí 3336 ha rustikálních vinic v Čechách. Lánové rejstříky z roku 1678 mapují bonitace vinic na Moravě.


1748 – Obnova vinic na Moravě, plocha nadále narůstá.


1763 – Rakouští vinaři žádají císařovnu Marii Terezii, aby omezila moravské vinice kvůli konkurenci.


1783–1784 – Patenty císaře Josefa II. ruší viniční řády, umožňují prodej vína „pod víchou“. Řehoř Volný rozděluje moravská vína do jakostních tříd.



19.–20. století


Válečná léta a úbytek obyvatel zanechávají vinice pusté. Plocha venkovských vinic se obnovuje, ale konzum vína klesá kvůli popularitě piva a kořalky.


1837 – Plocha moravských vinic klesá na 15 000 ha, české vinice ustupují rychleji (asi 1800 ha).


1848 – Zrušení roboty a rozpad šlechtických dominií vede k úbytku zájmu o víno a vinice.


1882–1903 – Zakládají se střední vinařské školy: Mělník, Znojmo, Valtice, Bzenec, Mikulov.


1890–1902 – Révokaz (Phylloxera vastatrix) postupně ničí moravské vinice; jedinou ochranou je štěpování na odolné podnože.



Současný vývoj


Dnes se české a moravské vinařství opírá o dlouhou tradici a zkušenosti. Moderní vinaři kombinují historické znalosti s novými technologiemi, šlechtěním odrůd a exportem do zahraničí. Morava je stále hlavním centrem kvalitního vína, s výrazným zastoupením odrůd Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené či Svatovavřinecké.

Vína
Klasifikace původu
Hlavní parametry
Značka
Další možnosti (404)
Druh
Další možnosti (30)
Detail
Další možnosti (30)
Dokončení
Produkce
Další možnosti (1)
Původ
Další možnosti (94)
Barva
Další možnosti (1)
Ročník
Další možnosti (34)
Oblast & obec
Další možnosti (120)
Klasifikace původu
Další možnosti (15)
Klasifikace vinice
Další možnosti (15)
Vinice
Další možnosti (19)
Odrůda
Další možnosti (116)
Přívlastek
Další možnosti (59)
Příchuť
Charakter
Další možnosti (11)
Výroba
Další možnosti (6)
Zrání
Další možnosti (35)
Objem
Další možnosti (11)
Balení
Další možnosti (10)
LMIV & Doplňkové parametry
Výrobce
Další možnosti (281)
TOK00410

Oremus Tokaji Aszu 3 puttonyos 0.5l

Bílé tiché desertní - Tokajské víno vyrobené z hroznů vinné révy odrůdy Furmint, Hárslevelü, Zéta, Muscat de Lune vypěstovaných na vinicích maďarské v
Zjišťuji dostupnost
Cena s DPH
1 297,00 Kč
1,00 ks

Přihlásit odběr novinek

...už vám nikdy nic neunikne!!!
Načítám...

Dbáme na zodpovědný přístup
ke konzumaci alkoholu, a proto
potřebujeme ověřit, zda-li jste starší 18ti let.

Prohlašujete, že jste starší 18ti let?